Zlepšení biodiverzity na levandulovém poli a boj s invazivní Křídlatkou japonskou

Fotografie pozemku před projektem, označený porost Křídlatky japonské na části pozemku a daný pozemek vpravo před projektem (v obrázku jeho levá část, druhá část je sousedního statku), je zde vidět vyprahlost půdy, její znehodnocení díky těžké technice při sečení a balíkování, půda bez rozmanitého života, jak po stránce rostlinné, tak i živočišné.

 

 

 

Jak vypadá Křídlatka japonská

  Křídlatka japonská - Fallopia japonica je v současnosti nejrozšířeněji akceptovaný botanický název - je oddenkovitá vytrvalá bylina. Výrazně článkované stonky podobné bambusu se objevují v březnu nebo v dubnu a vyrůstají do výšky dvou až tří metrů. Časné mladé stonky jsou zelené až červené s tmavším kropenatěním. Stonky jsou duté s průměrem až čtyři cm při bázi. Odumřelé pruty mohou setrvávat i po více než tři sezóny, nové stonky vyrůstají mezi nimi a tak se tvoří hustší porosty.

     Olistění na začátku sezóny je žlutavě zelené a mladé listy mají stočené okraje. Vzrostlé  listy jsou cca 15 cm dlouhé a široké, oválné, na konci zašpičatělé, s červenavými řapíky. Krémově bílé květní laty se objevují od července až do září nebo i později. VONDRÁŠKOVÁ, Šárka. Agronavigátor: Britský výzkum likvidace křídlatky japonské [online]. Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Praha, rev. 22.09.2004 [cit. 2011-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-04. (česky)

 

Kde najdeme Křídlatku japonskou, jak se dostala do Evropy a její invazivní růst

Ve své původní domovině obývá křídlatka japonská vlhčí údolí a horské svahy, vzácněji také okraje políček ve vyšších nadmořských výškách. U nás roste (často velmi masivně) na březích vodních toků, rumištích, skládkách, okrajích cest, v okolí hřbitovů či ve vlhčích křovinách, většinou na vlhkých i vysychavých substrátech s kyselou reakcí. V našich podmínkách hraje při rozšiřování významnou roli vegetativní rozmnožování pomocí odlomených kusů lodyh či oddenků. 

Velmi nebezpečný invazní druh, zařazený mezi 100 nejnebezpečnějších invazních druhů projektu DAISIE. Do Evropy se dostala poprvé okolo roku 1844 jako okrasná rostlina. Na území nynější ČR bylo první zplanění pozorováno na konci 19. století, invazně se křídlatka japonská začala chovat pravděpodobně krátce po skončení II. světové války. HRONEŠ, Michal. Natura Bohemica: Křídlatka japonská [online]. Natura Bohemica, Olomouc [cit. 2011-09-08]. Dostupné online. (česky)

 

Likvidace Křídlatky japonské na daném pozemku

Na začátku projektu jsme celou plochu, kterou pokrývala tato invazivní rostlina ručně vyryli a odvezli do směsného odpadu na spálení. V průběhu projektu jsme každodenní kontrolou plochy, pokrývající touto rostlinou, vždy ihned nové oddenky vyryli a likvidovali. Likvidací jsme dosáhli toho, že se na této ploše vyskytuje již jen pár jednotek kusů během vegetačního období, které ihned vyryjeme a zlikvidujeme. Bez použití herbicidů, pouze manuální prací.

 Stav na konci projektu části pozemku s invazivní Křídlatkou japonskou je takovýto:

Zvýšení biodiverzity obdělávané půdy během projektu

Na začátku projektu byl pozemek pouze travní porost, 2x ročně sečen těžkou technikou a ihned balen do balíků bez možnosti vysemenění trav a lučních květin. Biodiverzitu místa jsme posílili tím, že jsme zde vysázeli a vyseli např. jetel luční, chrpu, kopretiny, řebříček, slunečnice atd. A také levandule, jedna z nejvíce medonosných rostlin, to zapříčinilo návrat včel, motýlů a dalšího hmyzu. Semena květin jsme také rozhodili do volného travního porostu. Část květin, jsme na konci vždy nechali odkvést, aby se mohla sami vysemenit.

 

 

 

Sečení travního porostu

Části pozemku sečeme 1x ročně, s možností vysemenění trav a možností přesunutí drobných živočichů do vyššího porostu, tak aby na nich byla zachována co největší druhová pestrost. Je doporučeno kosit nejdříve po konci června, po dokončení vývoje motýlů, zejména modrásků. My sečeme na etapy od července do září, tak aby vznikala různorodá biomasa a drobní živočichové měli šanci si najít jiný úkryt. Na fotografiích vzrostlý travní porost, vykvetlý vpravo, odkvetlý vlevo, byla šance se vysemenit.

 

Ovocné stromy, hnojení, nakládání s vodou, ovce

 

Během projektu jsme osázeli část pozemku ovocnými stromy, jabloněmi. Pozemek jsme zúrodňovali vlastním kompostem a hnojem z ekologického chovu krav v sousední obci. Samotná levandule je nenáročná jak na živiny, tak na vodu, proto jsme potřebu kompostu, hnoje a dešťové vody měli na menší část pozemku pro založení záhonu chrp, slunečnice, statice atd. Také zde chováme miniovce Quessantky, kterým ohradíme vždy část pozemku, ovce i ve Francii vyhánějí do levandulových polí, pomáhají tak s plevelem mezi řádky, ale samotnou levanduli nežerou. Na fotografiích jabloňový sad a ovečky.

 

 

 

Včely, zadržování vody v krajině, drobný živočichové

 

Včely nejsou jen med a ostatní včelí produkty. Včely přispívají k udržitelnému rozvoji životního prostředí a zachování biodiverzity. Důležitý je však i přínos pro opylování rostlin, které jsou důležitou součástí našeho potravního řetězce a zachování druhové rozmanitosti rostlin. Bez včel by převládly tzv. větrosnubné rostliny, které by následně vytlačily většinu ostatních rostlin. To by mělo za následek vymizení živočišných druhů, které jsou na tyto rostliny navázány. Včely jsou tedy důležité pro zachování potravního řetězce lidí a zvířat, a pro udržení biodiverzity ve volné přírodě. https://vcelstva.czu.cz/vcely-med/potrebujeme, provozovatelem portálu je Provozně ekonomická fakulta České zemědělské univerzity v Praze.

 

 

 

Na pozemku jsme během projektu umístili 2 úly se včelami, protože je zde veliká pestrost květin i stromů a pro včely velice vhodné a klidné místo pro opylování a sběr nektaru. Staré jabloně více rodí a vše je živější. Půda se po dvou letech zúrodnila, je vidět život jak na květech, v trávě, ale i v půdě, kdekoliv se podíváme, je spoustu žížal, krtků a drobného hmyzu. Vodu používáme dešťovou, ale jen málo. Oséváme a sázíme dle aktuálního počasí, tak aby vždy po osetí pršelo a rostliny klíčily bez neustálého zalévání. Máme zde zatravněné pruhy trávy mezi řádky pro zadržování vody v krajině, tím nedochází k erozi půdy.

 

 

 

Ptactvo

Velice zajímavá zveřejněná studie ohledně úbytku ptactva ve spojitosti způsobu obhospodařování půdy společností z RSPB a BirdLife International která hodnotí změny celkového počtu ptáků v EU v období let 1980–2017. Robustní výsledky ukazují, že během posledních čtyřiceti let z EU vymizelo kolem 600 milionů ptáků (odhadujeme, že to bylo mezi 557 a 623 miliony jedinců), což znamená, že jsme přišli o každého šestého ptáka. Jinými slovy, v osmdesátých letech zpívalo v parku o 17–19 % více ptáků.  Víme také, že existuje celá řada účinných způsobů hospodaření na zemědělské půdě, které jsou k přírodě šetrné.//www.birdlife.cz/dramaticky-ubytek-ptaku-evropske-unie/ Burns F., Eaton M. A., Burfield I. J., Klvaňová A., Šilarová E., Staneva A., Gregory R. D. 2021. Abundance decline in the avifauna of the European Union reveals global similarities in biodiversity change. Ecology and Evolution

Druhy, u nichž se odhaduje, že od roku 1980 ztratily více než 50 milionů jedinců v rámci EU. Vrabec domácí (- 247 milionů), konipas luční (- 97 mil.), špaček obecný (- 75 mil.) a skřivan polní (- 68 mil.). (c) Saxifraga – Rudmer Zwerver, RSPB Images, Saxifraga – Luuk Vermeer.

 

                Špaček obecný                                                                               Skřivan polní

Porovnáme-li populace ptáků podle prostředí, která obývají, nejvyšší celkové ztráty spatřujeme u polních a lučních ptáků. Všeobecně se uznává, že za prudký úbytek volně žijících živočichů jsou zodpovědné změny v zemědělských postupech, které jsou ovlivňovány politikou. Úbytek běžných a hojných druhů je znepokojivý hlavně proto, že poukazuje na poškození celých ekosystémů a jejich funkcí a potenciálně i na poruchy jejich schopnosti poskytovat ekosystémové služby, na nichž je lidstvo závislé. Právě dominantní postavení běžných druhů v celkové avifauně Evropy znamená, že změny v jejich populacích mohou mít velký vliv na zdraví našich ekosystémů.

Podle Burnsové potřebuje naše společnost transformaci myšlení, abychom si plně uvědomili, že přírodní a klimatickou krizi musíme řešit společnými silami. „Znamená to zvýšit rozsah a ambice přírodě blízkého zemědělství, ochrany druhů, udržitelného lesnictví a rybolovu a rychle rozšířit síť chráněných území,“ vysvětluje.

Citace studie: Burns F., Eaton M. A., Burfield I. J., Klvaňová A., Šilarová E., Staneva A., Gregory R. D. 2021. Abundance decline in the avifauna of the European Union reveals global similarities in biodiversity change. Ecology and Evolution.

 

My jsme vysledovali, že během projektu a zcela nově obhospodařované půdě, která ležela dlouho ladem a byla pouze sečena 2 ročně. Tudíž neměla šanci se vysemenit a druhově růst, se objevilo více ptactva. V tomto roce to byla opravdu hejna špačků a vrabců, které jsme v takovém množství zde dříve neviděli a dalšího drobného ptactva. Objevili se nám zde volavky, více vlaštovek a jiřiček, skřivan polní a také více dravců, jelikož zde začala fungovat biodiverzita a na okolní přírodě je to okem pozorovatelné.  

 

Sklizeň levandule a sušení

Poslední foto je sklizeň levandule a její usušení ve staré sušárně. Nepotřebujeme sušit ve vyhřívaných nebo elektřinou poháněných sušičkách, stará sušárna je vybudována tak, aby zde byla stálá cirkulace vzduchu a teplota. To již věděli naši předci po staletí, jak dosáhnout toho, aby měli úrodu dobře usušenou a uskladněnou.

 

 

 

 

Závěr

Závěrem lze konstatovat, že druhová pestrost i biodiverzita se v místě obhospodařovaného pozemku během projektu mnohonásobně zvýšila. Měřitelné je to pouhým okem, kdy lze na pozemku pozorovat návrat drobného hmyzu, živočichů, motýlů, ptactva. I volně semenících květin a trav. Také více plodících jabloní a objevení planých bylin na pozemku, jako je např. Pelyněk pravý.

Invazivní druh Křídlatky japonské je po 2 letech projektu pod kontrolou a vyskytují se zde v době vegetace jen jednotky kusů, které již danou plochu neohrožují svým invazivním růstem.

Projekt byl za 2 roky působení z pohledu cirkulární ekonomiky, která je v souladu s prvky permakultury, kde jsou postupně hledány synergie mezi jednotlivými rostlinami a živočichy, uchopen a uskutečněn dle nejlepšího vědomí a svědomí. Základem je uzavřený cyklus živin a dostatečný návrat organické hmoty (zkompostované) zpět do půdy, aby zůstala vyživená a odolná proti erozi a suchu, což se podařilo.  Důležité je taktéž podporovat biodiverzitu a rozmanitost ptáků i hmyzu, kterou jsme také naplnili. Cirkulární ekonomika stojí na přírodě blízkých procesech a propojuje je s podnikatelským záměrem, kdy budování odolného systému v budoucnu může podpořit i odolávání proti změnám klimatu.

Pozemek je v přechodném období o BIO certifikaci, zapsán u MZ.

 

Zpracovala: Bc. Adéla Heindorferová